Karoserie a barvy

KAROSERIE A BARVY

Karoserie modelů aut se vyrábějí lisováním z plastů. V zásadě se používají dva materiály: Polykarbonáty (jednou z obchodních značek je Lexan®, která se v modelářském slangu často používá jako všeobecné označení) se vyznačují velkou pružností, houževnatostí a odolností vůči nárazu. Zpracovávají se vakuovým lisováním; to je technologie, která nedovolí znázornit složitější tvary nebo detaily, což ale vůbec nevadí, protože polykarbonátové karoserie se používají u modelů, kde nezáleží na maketovosti, nýbrž na mechanické odolnosti. Polykarbonáty jsou průhledné, což umožňuje stříkat barvy zevnitř karoserie a chránit je tak před poškrábáním. Na druhou stranu pružný charakter a chemická netečnost polykarbonátů vyžadují použití zvláštních barev se speciálním rozpouštědlem, které lehce naleptává povrch stříkaného dílu, a zajišťuje tak trvalé přilnutí barvy. Po zaschnutí si navíc barva udržuje plastický charakter, takže je omezeno nebezpečí odlupování při deformaci karoserie. Navíc jsou tyto speciální barvy odolné vůči účinkům paliva a nevyžadují další ochranný nátěr. Pro modely, kde je důležitá maketovost provedení, se používají moderní hmoty založené na bázi kompaktního polystyrenu lisované do negativních forem ve vstřikovacích lisech. Pro jejich nástřik se používají běžné barvy na plastikové modely. Karoserie vylisovaná z polystyrenu je znatelně hmotnější (má tloušťku několik mm) a je také poměrně křehká – nehodí se proto pro stroje honící se a srážející se na závodních okruzích. Práce s polykarbonátovými karoseriemi Pružnost a houževnatost polykarbonátů vyžaduje některé speciální postupy. Zakoupíte-li model s nenastříkanou karoserií (nebo karoserii zvlášť), čekají vás čtyři úkoly: vystřihnout karoserii, vyvrtat otvory pro její upevnění na šasi, nastříkat ji a nalepit samolepicí obtisky. Ještě je třeba předeslat, že mnoho karoserií má vnější povrch chráněn speciální fólií. Nesnímejte ji dříve, než nanesené barvy spolehlivě zaschnou – to znamená až úplně nakonec. Kriticky namáhané nebo ohrožené části karoserie (nárazníky, přední spojlery, prahy) můžete po nastříkání zpevnit podlepením samolepicí páskou se skelnými vlákny. Vystřihování karoserie Pro vystřihování karoserie do konečného tvaru vřele doporučuji použít speciální zahnuté nůžky. Jejich výhodou je velmi přesné vedení „střihu“, navíc jejich zakřivení brání zastřižení dovnitř. Po vystřižení okraje karoserie opatrně zabruste jemným brusným papírem. Vrtání otvorů Nenastříkanou karoserii položte na dokončené šasi, důkladně zkontrolujte správnost polohy a označte pozice otvorů pro držáky karoserie. Zatímco malé otvory (o průměru 2–3 mm) se vrtají snadno běžným vrtákem upnutým v elektrické vrtačce, přičemž výsledný otvor je opravdu kruhový, u větších otvorů to již není vzhledem k pružnosti polykarbonátů tak jednoduché. Pokud hodláte pracovat na více než jedné karoserii, vyplatí se pořídit si speciální vykružovadlo – pro ně se navrtá vodicí otvor o průměru 2–3 mm a potom se vykroužením zvětší na požadovaný průměr.

Nanášení barvy na polykarbonátové karoserie

I když jste si už mohli na stránkách tohoto časopisu přečíst, že jediným dobrým způsobem jak nanést barvu na karoserii je nastříkat ji stříkací pistoí (airbrushem) s kompresorem za nejméně deset tisíc, není ve skutečnosti situace tak kritická. Nejprve důkladně odstraňte jakékoliv nečistoty, mastnotu a prach z povrchu, na který hodláte nanést barvu. Čistota, co nejméně prachu, žádná vlákna uvolněná z hadříků – to je tajemství úspěchu. Uvědomte si, prosím, že polykarbonátové karoserie se zásadně stříkají zevnitř. Důkladně omyjte vnitřní povrch karoserie mýdlovou vodou nebo saponátem. Navíc můžete vnitřní povrch přebrousit pod vodou papírem o zrnitosti 800 pro dosažení maximální přilnavosti. Maskujte všechny části, které nemají být nastříkány, maskovací páskou nebo samolepicí fólií, která je pro okna obvykle dodávána ve stavebnici. Nejprve nanášejte tmavé a potom světlé barvy, abyste předešli tomu, že tmavé barvy budou prosvítat světlými. Před stříkáním se vždy ujistěte, že barvená plocha je suchá a prostá prachu. Barvy na polykarbonáty se v zásadě dodávají v tekuté podobě v lahvičkách, plechovkách nebo jako spreje (obvyklé objemy 150, 200 nebo 400 ml). Výhodou sprejů je to, že stačí protřepat a můžete stříkat. Na druhou stranu, i když je paleta barev dosti široká, přece jen jste ve výběru omezeni. Barvy v plechovkách nebo lahvičkách můžete libovolně míchat – samozřejmě vždy jen barvy stejného typu a značky. Barvy lze klasicky natírat štětcem. Díky tomu, že se natírá „naruby“ – zevnitř karoserie, bude výsledný efekt překvapivě dobrý, i když barvu „našmudláte“. Pokud neplánujete nic více než kombinaci jedné, dvou barev bez složitých detailů a pozvolných barevných přechodů, je nátěr štětcem celkem uspokojivá metoda. Podstatně lepšího výsledku můžete dosáhnout nástřikem sprejem nebo jednoduchou a levnou jednočinnou stříkací pistolí (jednočinná proto, že jehlou trysky seřídíte poměr barvy a nosného plynu a potom už jen mačkáte spoušť stylem zavřeno/otevřeno). Při nástřiku barvy je třeba si uvědomit, že oproti nátěru štětcem musí být maskování povrchu, který nechcete nastříkat, mnohem důkladnější. Při nástřiku sprej nebo pistole rozprašuje určitý podíl nesmírně jemných kapiček barvy, pro které jsou noviny nebo kancelářský papír „průhledné“. Vždy se proto vyplatí investovat do kvalitní maskovací pásky, kterých je v modelářských prodejnách pro kolegy kitaře široký výběr. Dodávají se v mnoha šířkách, takže si často můžete usnadnit tvorbu pásů nebo linek použitím vhodné pásky. Než začnete stříkat, vždy pečlivě zkontrolujte, zda maskovací páska všude dokonale přiléhá – naštěstí skrze průsvitný polykarbonát je to dobře vidět. Protože se začíná nástřikem nejtmavší barvy, před nástřikem světlejší barvy vždy důkladně zkontrolujte, zda jste opravdu maskovali dobře – místo nástřiku podložte listem čistého bílého papíru. Zviditelníte tak i ten nejjemnější „nálet“ tmavé barvy, který byste jinak nemuseli postřehnout. Zato jakmile byste nastříkali třeba žlutou nebo bílou, to byste se divili… Pokud k nežádoucímu potřísnění dojde, zkuste situaci zachránit přebroušením velejemným brusným papírem (zrnitosti 800) pod vodou nebo přeleštěním zubní pastou. Se sprejem nebo jednočinnou pistolí se při troše cviku dá zvládnout prolínání barev na větší ploše; budete-li mít trpělivost při tvorbě masek, můžete se vyřádit i na jemných detailech. Samozřejmě, v případě, že hodláte karoserii pojmout jako umělecké dílo a na svého miláčka zvěčnit třeba amerického orla holohlavého nebo českou „slečnu“, nezbývá než investovat do kvalitní dvojčinné stříkací pistole (nezávisle lze ovládat tok barvy i nosného plynu) s výměnnými tryskami a dobrého kompresoru s vyrovnávací tlakovou nádobou a redukčním ventilem. Počítejte s tím, že nějaký čas strávíte nácvikem práce s pistolí; výtvarný talent je samozřejmě k nezaplacení. Pro co nejlepší výsledek Pokud stříkáte barvu sprejem, před použitím nádobku důkladně protřepávejte po dobu nejméně dvou minut, dokud neuslyšíte jasný rachot míchacích kuliček. Se stříkací pistolí pracujte vždy stejnoměrným plynulým pohybem. Nejprve uveďte ruku do pohybu mimo stříkané místo, poté spusťte barvu a teprve potom najeďte nad stříkané místo. A naopak – se spuštěnou pistolí pokračujte v pohybu, až se dostanete mimo stříkanou plochu, uvolněte spoušť a teprve nakonec zastavte plynulý pohyb ruky. Sprejem stříkejte ze vzdálenosti asi 20 až 30 cm. S nádobkou při stříkání provádějte rovnoměrné krouživé pohyby. Optimální vzdálenost stříkací pistole je třeba předem vyzkoušet, plynulý pohyb a stálá vzdálenost od stříkaného povrchu jsou velmi důležité! Kryvost jednotlivých barev je různá – tmavé barvy kryjí lépe, světlé hůře. Vždy nanášejte jen jednu velmi tenkou vrstvu, abyste zabránili stékání barvy. Konečného efektu je dosaženo po nanesení 2–3 tenkých vrstev. Před nanesením nové vrstvy vyčkejte vždy po dobu předepsanou výrobcem barvy. Nikdy se nepokoušejte nastříkat jenom jednu tlustou vrstvu. Trpělivost přináší růže… Barvu nechte zaschnout předepsanou dobu, než odstraníte maskovací pásku a nastříkáte další vrstvu. Po ukončení práce obraťte nádobku spreje dnem vzhůru a krátce (1–2 s) prostříkněte trysku, abyste zabránili jejímu ucpání zaschlou barvou. Stříkací pistoli důkladně prostříkejte a promyjte čistým ředidlem. Fluorescenční barvy Fluorescenční barvy nekryjí tak dobře jako normální barvy. Při stříkání zvláště dbejte na to, abyste nanášeli jen velmi tenkou vrstvu. Nechte nátěr po předepsanou dobu uschnout a naneste podkladovou vrstvu bílé barvy. Jen tak bude dosaženo požadovaného barevného efektu. Perleťové barvy (metalízy) Perleťové barvy nevytvářejí hladkou vrstvu, ale mají strukturovaný povrch, takže je třeba je stříkat na karoserii jako první. Nanášejte jen velmi tenkou vrstvu. Tyto barvy obsahují jen částice vytvářející třpytivý efekt a samy o sobě dostatečně nekryjí. Po nanesení nechejte barvu po předepsanou dobu zaschnout a naneste ochrannou podkladovou vrstvu bílou barvou. Stříkání oken Pro nastříkání oken můžete použít transparentní kouřovou barvu. Před stříkáním oken nechte kompletně nastříkanou karoserii schnout po dobu aspoň 24 hodin. Dbejte na to, abyste nanášeli jen velmi tenkou vrstvu, jelikož stékající barva může velmi snadno zkazit dojem z jinak bezchybně provedeného nástřiku. Málo kryjící barvy (např. světle žlutá) mohou po přestříkání kouřovou barvou ztmavnout – i tady je dobré předem nastříkat podkladovou vrstvu bílou barvou. Nanášení barev na polystyrenové karoserie Na rozdíl od polykarbonátových karoserií lze uspokojivého výsledku dosáhnout opravdu jen nástřikem barvy. Nátěr štětcem lze použít jen na drobné doplňky anebo v případě, že imitujete např. zimní bílý nátěr tanku, který se ve skutečnosti prováděl v poklusu a štětkou pochybné kvality. Pro nástřik lze použít modelářské barvy na plastikové stavebnice, v prodeji jsou i jako spreje. Při stříkání se postupuje od nejsvětlejší barvy k nejtmavší. Obtisky Celé dílo nakonec korunuje (nebo zkazí) nanesení samolepicích obtisků. Ty bývají často pro maximální pohodlí modeláře na aršících již přeseknuté. Povrch karoserie je třeba opatrně odmastit omytím vlažnou vodou se saponátem, pokud byla kryta ochrannou fólií, je nyní čas ji sloupnout. Vyplatí se postupovat jako profesionálové při lepení reklam ze samolepicích fólií. Samolepky se nanesou na povrch navlhčený vodou s malým množstvím saponátu (Jar atp.) a postupně důkladně přihladí hadříkem tak, aby byly vytlačeny všechny případné vzduchové bubliny. Mokrý povrch také umožní posunutí samolepky v případě, že se hned napoprvé netrefíte úplně přesně na správné místo. Jakmile jste s výsledkem práce spokojeni, ponechte vyschnout 24 hodin. Ing. Jaroslav Jína

Zdrojem tohoto článku je časopis pro modeláře RCcars Zdroj : RCA Rakovník